Kdesi v nebeských výšinách si prošedivělý stařík utřel slzu. Kdo mohl tušit, že to takhle dopadne? A při tom stačilo jen tak málo. Jediná vteřina…
Unavenou mysl prozářil nápad. Kmet přistoupil ke skříňce se symbolem oka v trojúhelníku a jediným mávnutím prstu ji rozbil. Vylovil černou krabičku a přistoupil k nekonečné řadě bublajících kotlíků. Do jednoho s měňavou tekutinou a nápisem Severus Snape přilil kapku z lahvičky označené Nerozhodnost.
Na dálkovém ovladači ve své ruce stiskl tlačítko se dvěma červenými šipkami vzad.
* * *
Severus Snape kráčel chodbami bradavického hradu a jen s obtížemi skrýval úsměv. Právě mu skončila jeho oblíbená hodina, Zmijozel včera vyhrál nad Mrzimorem a ten pitomec Potter a jeho kamarádíčkové se naštěstí někam ztratili. Rukou přejížděl po hranatém předmětu v kapse hábitu a snil o záplavě rudých vlasů.
Lily. Nejkrásnější a nejhodnější dívka z celé školy. Jako jediná z nebelvírských se ho zastávala, jako jediná ze šesťáků ho nešikanovala… a jako jediná z děvčat ho milovala. Chodili spolu tajně už skoro dva roky a tohle tajnůstkaření pravděpodobně přispělo k Severově už tak dost nelibé pověsti. Teď se o něm tvrdilo, že je nejen upír, vlkodlak a špeh z Kruvalu, ale i divnej. Ovšem kdyby se Potter dozvěděl, že jeho největší nepřítel chodí s tou nejlepší dívkou na světě, asi by ho už podruhé z té chodby nezachraňoval…
Znovu pohladil malou krabičku v kapse. Jak dlouho mu trvalo, než zjistil, jak se tohle správně dělá v mudlovském světě. Prstýnek, kroutil hlavou nevěřícně. Jak nepraktické. Odvar z dýmějových hlíz by ten kroužek rozpustil v cukuletu. Ale Lily není původem čarodějka, tak by snad mohla…
Neodvažoval se ani doufat. Ale za necelé dva roky vyjdou ze školy a co potom? Nedokázal by to bez jejích úsměvů, bez polibků… prostě si ji musí vzít! A bez jejího vědomí to asi nepůjde. Tak fajn, zastavil se Severus a zatočil doleva. Má volnou hodinu, měla by být v knihovně. Takže já tam teď dojdu a… pak už to nějak půjde.
Zastavil se přede dveřmi a zhluboka se nadechl. Dlouhými bílými prsty obemkl kulatou kliku. Náhle ho opustila odvaha.
Vždyť ono to ještě chvíli počká. Musí přeci stihnout ten úkol z lektvarů a večeři a… vůbec. S úlevou se otočil pryč od dveří a zamířil k Velké síni.
* * *
Ládoval do sebe lžíci za lžíci a urputně přemýšlel. Kdy by tak byla nejvhodnější doba?
„Severusi! Odpoledne jsem tě nemohla najít. Jak jsi se měl?“ uvelebila se vedle něj Lily, nedbajíce vyjevených pohledů okolo.
„Šlo to,“ odpověděl zmateně s tázavým pohledem na ni.
„Myslím, že už toho schovávání bylo dost. Ať to všichni ví, že se máme rádi,“ položila mu ruce kolem ramen.
„Lily,“ opětoval bez námitek její objetí.
„Počkej,“ vymanila se hbitě a zadívala se mu pevně do očí, „musím ti něco říct. Odpoledne v knihovně jsem se potkala s Jamesem. Něco chtěl, víš, poradit. Nemohla jsem to odmítnout. Jenomže najednou – ani nevím jak – začal mě líbat. Než jsem se stačila vzpamatovat, odešel. Měla jsem pocit, že… bys to měl vědět.“
„Máš ho ráda?“
„Ne! Ne, byla to jen náhoda. Miluju tebe a ty to víš.“
Severus ji popadl do náruče a zatočil se s ní, nevšímaje si překvapených očí svých spolužáků. Stále s Lily v náručí zamířil k východu ze síně. V kapse hábitu ho zatlačila malá krabička.
* * *
O tři stoly dál složil James Potter hlavu do dlaní. Jeho tři kamarádi ho soucitně utěšovali.
* * *
Jednoho horkého dne pronesla adeptka na post učitelky Jasnovidectví v hospodě U Prasečí hlavy záhadnou věštbu o malém zelenookém chlapci s mastnými vlásky.
Možná ji slyšel jen starý moudrý kouzelník, který jí nepřikládal větší význam.
Možná se o ní svět nikdy nedozvěděl.
Ale možná stál za dveřmi obrýlený rozcuchaný mladík plný smutku a nenávisti.
* * *
*K*O*N*E*C*
Komentáře
Přehled komentářů
Mazec... I když vím, že to takhle nikdy nemohlo dopadnout, přesto mazec...
http://www.assez.7x.cz
(assez, 21. 4. 2008 17:28)
To mi nedělej! :D
Jinak...
Bylo to pěkné pohlédnutí na jistou stránku Severuse Snapea. A to ber, prosím, jako mou velkou pochvalu. ;)
*THUMBS UP*
(bulshit, 23. 6. 2008 21:18)