Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pro Křižáka

aneb Píseň starého mrchožrouta

jaro 2013

Já lhal a krad‘ a sváděl ženy
žít fér ne vždy jsem dovedl
však největší hřích mezi všemi
je ta, kterou jsem nesvedl

Já básně psal a písně skrýval
málo jsem spal a hodně pil
ale když dnes se zpátky dívám
stejně bych znovu takhle žil

Jen „ne“ bych méně často říkal
a neschovával šediny
z boje či z lože neutíkal
stejně jsem nebyl bez viny

Tak sbohem, hory, řeky, nebe
jak krásné dívky já měl vás rád
nad hlavou skály, v představách Tebe
tak navždy budu šťastně spát
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář